Judo klub v Chlumci nad Cidlinou

ČESKÁ SKALICE 21.04.2018

(737 / 23.4.2018 / TrPČ) V sobotu 21. dubna vyrazila, za krásného slunečného počasí, početná chlumecká výprava na turnaj do České Skalice. Soutěže se účastnilo okolo 190 závodníků. Konkurence se sešla vcelku dobrá, jen na Míšu Jahodovou nikdo nezbyl, a tak nám pomohla při organizaci. Soutěže se zúčastnila naše 3 minimláďata v kategorii U9 a dařilo se jim. Vladimír Rez a Jan Šalda si přivezli zlaté medaile, Petr Bernát byl sice až čtvrtý, ale soupeřům hodně "zatápěl". Šel do boje s nasazením, ale svoje úsilí nedokázal završit nějakou úspěšnou technikou. V kategorii U 11 vyhráli svoje váhy Martin Rez a Petr Bělík. V poslední kategorii U13 jsme měli největší početní zastoupení. V náročné konkurenci dosáhl na bronzovou medaili Vojta Jahoda. Tomáš Martinec si vybojoval zlato, ale měl jen jednoho soupeře. Na úplný konec soutěže připadla skupina dívek, všechny byly ve stejné váhové kategorii, a už to vypadalo, že na ně pořadatelé zapomněli. Ve skupině "řádila" a přemožitelku nenašla (jako již poněkolikáté) Viktorie Drahošová z DDM Třebechovice, se kterou se utkala Kačka Černá v semifinále, a následně Nikča Sejkorová ve finále. K našemu závěrečnému účtu tak přibylo 2. místo N. Sejkrové a 3. místo Leontýnky Frýdové. Rozhodčí byli tentokrát hodně přísní, hojně se rozdávala napomenutí (shido), která často rozhodovala o vítězství či prohře. Blahopřejme úspěšným a děkujeme rodičům za pomoc při dopravě na závody

Nabídka práce

(736 / 23.4.2018 / TrPČ) Pokud víte o kuchaři, který by měl zájem o praci od května do září pište na tel. 737052440

Odpočinkový víkend

(735 / 21.4.2018 / TrPČ) Přemýšlíte co podniknout s dětmi o víkendu 5.-6.5.2018 když je v úterý svátek.

Máte chuť si udělat prodloužený víkend. Tady je má nabídka.

Pojeď te do areálu Sv. Kateřina, 543 76 Chotěvice 326.

A je jen na vás jestli půjdeme na společný výlet nebo se sejdeme až večer u táboráku ( hudební nástroj vítán).

Co se nachází v okolí :

Slučí Kameny- 2km

Křížová cesta, kaple a kostel-2km

Přehrada – Les Království-9km

ZOO Safari Dvůr Králové n. L.- 10km,

Břečtejn a Hrádeček- 14km

Trutnov- 15km

Zámek Kuks-17km

Hrad Pecka-19km

Babičinno údolí- 30km

A co dál v areálu je volejbalové hriště, pro otužilé vodní nádrž, jinak krásné prostředí a klid lesů.

Ubytování v chatkách po 4 lůžkách cena 100kč/osobu za noc.

Možnost snídaní cena cca 40kč

obědů cena cca 70kč

Jinak se v kempu vaří hotovky cca 85kč.

Do chatek je přivedena elektřina.

Lákavast to dejte vědět a napište na tel. 737052440 nebo mail geo.Milos@seznam.cz

PS: děti nehlídáme je to víkend pro rodiče s dětmi.(A třešinka na závěr budou se zde slavit minimalně 3 narozeniny i kdyby oslavenci nejeli)

Akce na FAJNPARK

(733 / 14.4.2018 / TrPČ) Milí rodičové, nudí Te se ? Namalujte obrázek a můžete vyhrát lístky pro celou rodinu do FAJNPARK. Odkaz níže.

https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=1258387137630779&id=3743458 39368251

2.kolo Polabské ligy

(732 / 12.4.2018 / TrPČ) Uff, tak takhle moc jsem si oddechl v sobotu 7. 4. 2018, když se vše zdárně podařilo. Jako každý rok jsme byli pořadateli 2. kola Polabské ligy v 31. ročníku této soutěže. Tento rok podle mě, uteklo vše tak nějak rychleji. Stalo se tak s úžasnou pomocí rodičů, kterých se tento rok zapojilo opravdu hodně a omezením počtu přihlášených dětí a oddílů. V sobotu se na 4 tatami postavilo 284 bojovníků z 27 oddílů.

Soutěž měla opravdu rychlý spád. Chvílemi až tak rychlý, že naši trenéři nestíhali koučovat na všech žíněnkách. Nejvíce to odnesla kategorie U9. Tito malí bojovníci stáli na prknech slávy poprvé, proto to bylo pro ně zvlášť těžké. Nezapřeli však, že v sobě mají velkého bojovného ducha a odměnou byl každému cenný kov.

Pochvalu si však zaslouží každý z našich bojovníků, protože 27 bodů z jednoho kola není zrovna málo. V jiných kolech by to stačilo v celkovém žebříčku na pohár, ale v sobotu 7. 4. 2018, z toho bylo pouze krásné 6. místo.

Překvapením kola byly oddíly z Čáslavi a Sokola Hradec Králové, které získaly 36 bodů. Pokud si dobře vzpomínám je to dvojrekord, kdy oddíl získal tolik bodů. Rovněž je neuvěřitelné, že zrovna 2 oddíly. V tomto kole jsem zažil radost i zklamání. Začněme od toho smutnějšího, což pro mě bylo to, že nikdo z oddílů nepočkal na konečné vyhlášení. Než se dopral poslední zápas, zela celá aréna prázdnotou. Co mě potěšilo u srdce bylo to, že nebyla vyhlášena kontumační prohra, o kterou někteří usilovali. Stalo se to, že naše závodnice, které reprezentovaly náš kraj v soutěži družstev, na cestě z Turnova sváděly boj s časem. Trenér z České Třebové přišel ke stolku a řekl: ,,jestli jsou holky za rohem, počkáme na ně.“ Zmírnil tak napětí v celém davu, i když mohl trvat na opaku, protože měl v tabulce 2 závodnice. Díky tomuto krásnému gestu jsme mohli vidět nejhezčí zápas Loškové a Doležalové.

Tímto mu děkuji za jeho vstřícný postoj, protože, tak by to mělo být. Když už celý svět hoří v plamenech, tak my bychom dětem měli ukázat ten čistý směr, kterým se mají vydat, pomáhat si a být na sebe milí.

Jinak za mě to byl úžasný a naplněný den s naplno prožitými emocemi.

Na závěr velmi děkuji všem sponzorům. Zvláště pak Královehradeckému kraji a městu Chlumec nad Cidlinou, které nás podporují nemalou částkou již dlouhodobě. V další řadě děkuji našim rodičům, bývalým svěřencům a jejich drahým polovičkám, zkrátka všem, kteří podali pomocnou ruku nebo i nohu.

Polsko - Suchý las

(726 / 28.3.2018 / TrPČ) V pátek 20. 3. jsme vyrazili se sedmi statečnými na mezinárodní turnaj do Polska, kousek od Poznaně, městečka Suchý las. Odjezd byl v 14 hod. Bohužel jsme už po hodině cesty litovali. Cesta byla doslova příšerná. Velmi hustý provoz, Náchod ucpaný, skoro celé Polsko jsme jeli v táhnoucí se koloně a do toho asi 50 km byla mlha a po té hustý déšť. Začal jsem se trochu obávat, jestli touto rychlostí stihneme akreditaci, která se konala do 22 hod. Bylo to, jako když jedete 250 km ucpanou Prahou. Naštěstí se nám vše podařilo stihnout a v 20 30 hod. jsme byli na místě. Honza Baťků a hlavně já jsme byli rádi, že už vystupujeme z auta, protože zpěv našich holek byl, no .... asi si dokážete představit. Naše ubytování se nacházelo ještě asi dalších 12 km a bylo opět velmi překvapivé. Čekala nás krásně nasvícená dlážděná cesta a na pravé straně jsme viděli historické letadlo. Kam to proboha jedeme, někdo hlesl. Na konci nasvícené cesty nás čekalo překvapení v podobě zámku. Vešli jsme dovnitř a každý z nás s napětím čekal jaké to tam je. Byli jsme vřele přivítáni a ubytováni v romantických pokojích v renesančním stylu. Zámek byl plný exponátů zbraní, obrazů, vojenské techniky a figurín. Noc byla trochu chladnější, ale šlo to. Snídani jsme dostali v krásném sklepení opět plné exponátů. Po snídani následoval odjezd do 10 km vzdálené sportovní haly. I hala byla velmi dobře vybavena a moc pěkná. Organizace soutěže byla ze začátku taky velmi dobrá, začala na čas. Hned do prvních zápasů vstoupily všechny naše mladší žákyně ve shodné váze do 52 kg. Jako první šla do bojů Péťa Švecová. První zápas trval pár sekund a byl konec. Péťa se radovala ze svého prvního vítězství. Následovala Eliška Doležalová, která bohužel podlehla nervozitě a nepodala optimální výkon, který by stačil na výhru. Bohužel do dalších zápasu nepostoupila. Poslední byla na řadě Anička Svobodová, ale ta měla nejhorší los z dívek a bohužel také zápas prohrála. Anička měla šanci ještě v opravách, ale i tam byla soupeřka nad její síly. Do druhého kola postoupila pouze Péťa. Ta po třech vítězstvích a jedné prohře obsadila zcela zaslouženě krásné třetí místo. Po úplně zbytečné asi hodinové pauze začal maraton zápasů staršího žactva. Jako první nastoupila do bojů Natálka Janouchová, která první dvě soupeřky doslova rozdrtila a nedala jim šanci. Třetí soupeřka byla velmi tvrdá a s Natálkou se nepárala. Naty se jí bohužel zalekla a prohrála. Poté ji čekal zápas o třetí místo, který zvládla skvěle a my jsme tak získali druhý bronz. Následovali pak zápasy Honzy Baťky našeho jediného kluka, který s námi jel. Jeho postup pavoukem byl skoro stejný jako u holek. První dva zápasy vyřešil během pár sekund. V třetím měl silného soupeře, který měl vynikající boj na zemi, ale po těžkém boji i toto Honza vyhrál. Následovalo semifinále, v kterém měl vynikajícího domácího judistu, ale i přesto se pral výborně a zdálo se, že má trochu navrch. Bohužel pak udělal drobnou chybu, které soupeř okamžitě využil a ujal se vedení na wazari. Hned v následujícím útoku zabodoval Honza a bylo srovnáno. Nevím, co viděla rozhodčí u kamery, ale body Honzy zrušila a jasně platnou akci neuznala. To se na konec ukázalo jako rozhodující a Honza tento zápas prohrál. Šel tedy i on do zápasu o třetí místo. Opět byl soupeř velmi kvalitní, ale od začátku měl Honza jasně navrch. Nikomu se, ale nepodařilo bodovat a následovalo golden skoré (náhlá smrt, první bodující vyhrává). Soupeř postupně fyzicky odpadal, a Honzova převaha gradovala. Povedlo se mu udržet soupeře v držení a vybojoval tak naši třetí bronzovou medaili. K dalším zápasům nastoupila trojice našich judistek ve stejné váze do 52 kg starších žákyň. Mladší žákyně Eliška Doležalová a Petra Švecová, obě mají zdvojený start a Terka Svobodová, která měla největší předpoklady v této váze uspět. Bohužel se tak nestalo. Terka s Eliškou svoje zápasy nezvládly. Jediná Petra dokázala první dvě soupeřky porazit. Pak ale následovaly dvě prohry a Péťa obsadila pěkné a překvapivé páté místo. Poslední do bojů nastoupila Míša Jahodová. První dva zápasy byly infarktové, Míša je vyhrála a opravdu je vydřela. Boj o finále vyřešila během 10 sekund, hned prvním útokem. Míša šla tak do finále, kde soupeřku úplně rozmázla a nedovolila jí vůbec nic. Stala se tak vítězkou starších žákyň do 40 kg. Čtyři medaile ze sedmy považujeme za velmi slušný výsledek. Všem závodníkům gratulujeme !!!

Nedělní Grand Prix

(713 / 18.2.2018 / TrPČ) Jsou 4 hodiny ráno a mě zvoní budík, věřte nebo ne, fakt se mi nechtělo vstávat, je přece neděle, ale musím, pro dnešek jsem trenér pro náš dorost, který se jede poprat do Ostravy. První koho vidím jak čeká na místě odjezdu je náš Vavřa, a jo, vidím ho docela ráda. Netrvá to dlouho a už jsme tu všichni. Naši partičku doplňuje Natálka, Anička, Honza a Adam, obdivuji statečného rodiče, který se sám nabídl jako řidič, ale není to pro něj rozhodně poprvé, pan Janouch je ostřílený tatínek jedné z našich nejlepších závodnic a cesta probíhá standardně... Takže se v podstatě pořád smějeme. V Ostravě vystupujeme a míříme do haly. Martin s Aničkou se rozhodují, že kromě dorostu půjdou i za juniory a všechno může začít v perfektně připravené hale. Začínáme přesně v 10 hodin a naši už se rovnou začínají prát a perou se na 8 tatami hned tři po sobě. První Anička Doležalová která svůj zápas s pozdější vítězkou prohrává, hned po ní Adam (trošku si připadám jak probíhající človíček, ale naše děti už jsou profíci a zvládají skvěle i svou trenérku)

Adam bohužel taky prohrává, po něm nastupuje Honza. I jemu se po velmi pěkném výkonu nepodařilo vyhrát. Čekáme zda je jejich soupeři vytáhnou do oprav, ale to se bohužel nedaří. Mezitím se Anička pere podruhé ,už v opravách a opět prohrává, tím i pro ní soutěž v dorostu končí. Nastupuje Natálka a svůj první zápas prohrává s velmi kvalitně připravenou polskou závodnící. Musím ocenit Natálky naprosto soustředěný výkon, druhý zápas vyhrává s přehledem a čeká nás boj o postup o třetí místo, který se Natálce opravdu nepovedl a prohrává. Čekáme na Vavřu a když už konečně nastupuje za dorost, začíná se prát i Anička za juniorky... Zvládám sledovat oba zejména, protože Martin vyhrává do 10ti vteřin. Anička po velmi slušném výkonu prohrává, ale jede se dál. Aničku čekají ještě další dva zápasy v juniorkách, které oba smolně prohrála, ale její nasazení bylo úžasné.

Martin se bohužel při dalším zápase zasnil a krásně si ulítl, prohru fakt nenese dobře, navíc zjišťuje, že je napsaný na tatami 7 kde má jít o 3 místo a 8, kde má jít juniorskou kategorii. Naštěstí pořadatelé vyšli vstříc mé prosbě, kdy zápas na 8 odložili, Martin si tak s přehledem v dorostu došel pro třetí místo. Netrvalo dlouho a popral se v juniorské kategorii do 100 kilo, nepral se vůbec špatně, ale únava z předchozích zápasů a urazený kus zubu udělali své a Martin končí stejně jako Anička na 4 místě.

Magda Svobodová

Sobotní Grand Prix Ostrava

(712 / 18.2.2018 / TrPČ) V sobotu se naše mladší a starší žactvo ještě před kohoutím zakokrháním vypravilo na cestu za nejkvalitnějším a neobsazovanějším Českým pohárem - na Grand Prix Ostrava.

Díky nastupujícím jarním prázdninám nás nebylo mnoho, nicméně pro některé to byla vůbec první zkušenost s takto velkým turnajem. Nebudu jmenovat, ale jedné z našich mladších žákyň, která měla na turnaji osobní rodičovskou podporu :-), padla čelist hned při vstupu do obrovské vítkovické atletické haly- takový monumentální pocit vyvolává 8 perfektně připravených zápasišť.

Vážení proběhlo bez nějakých problémů. Ty si nepřipustila ani Eliška Doležalová, která měla 0,5 kg přes svou hmotnostní kategorii. Po zralé úvaze se rozhodla, že než podstupovat cca hodinové martýrium s pocením a shazováním, raději vyzve své soupeřky ve vyšší hmotnostní kategorii :-). Závody začaly s jeden a půl hodinovým zpožděním, zapříčiněným množstvím včas nepřihlášených závodníků, kteří byli dodatečně dolosováváni.

K samotným výkonům - jeli jsme si závody především užít, poměřit se s mnohdy odlišnou úrovní závodnické vyspělosti především zahraničních závodníků, posbírat zkušenosti a dostat tak chuť do dalšího tréninkového úsilí. Cílem bylo odjíždět s pocitem, že jsme na žíněnce nechali maximum toho, čeho jsme schopni, a byli spokojeni se svým přístupem k aktivnímu judu.

Kamil Horák a Vojta Jahoda nastoupili v mladších žácích v nejnabitější kategorii do 38 Kg, kde startovalo 65 závodníků. Na Kamila doléhala atmosféra závodů, byl nervóznější než kdy jindy a po první prohře bohužel dále nepostoupil. Vojta první zápas vyhrál a ve druhém poznal, že koncentrovat se na utkání je třeba od první sekundy- zhruba tak dlouho jeho soupeřovi trvalo, než ho po bleskovém útoku hodil. Do oprav ho bohužel nevytáhl a tak i pro Vojtu závody skončily.

Tomáš Martinec, hýčkajíc si svou hmotnost řadící ho o jednu níže pod sloní kategorii, nastoupil v hmotnostní kategorii do 60 kg spolu s dalšími pěti soupeři. Hned v prvním utkání se soupeřem, na kterého měl dle dalšího vývoje mít, profesorsky v první akci zápasu nastoupil do úchopu - háku v ukázkovém záklonu s nohami u sebe - bum bác záda a Tomáš gratuluje soupeři k perfektnímu vyškolení. V dalších zápasech chybělo buď kousek aktivity navíc, nebo kus fyzičky (a té především) - výsledkem byla jedna výhra a čtyři prohry a hlavně jasný poznatek, že bez snahy a chtění v tréninku si ho budou mazat na chleby i o rok mladší soupeři. Naše pěnkavy Leontýnka Frýdová a Nikol Sejkorová se také musely vyrovnávat s pro ně novou zkušeností s množstvím kvalitních soupeřek, obě v kategorii do 36 kg. Nikča natrefila hned ve svém prvním utkání na pozdější medailistku, která ji nedala nejmenší šanci. V opravách ji pak čekala další medailistka, obě Polky, a i přes snahu obě utkání prohrála. I přes pár slz se z proher oklepala a odváží si tak ve svém prvním roce mezi mladšími žákyněmi cenné zkušenosti.

K Leontýnce byl los příznivější, ve svém prvním zápase uspěla a svou polskou soupeřku dvakrát hodila. Další Polka byla nad její síly a v opravách pak prohrála se zkušenou závodnicí z Jihlavy. Svůj výsledek a hlavně cennou výhru v prvním roce mezi mladšími žákyněmi brala s úsměvem a bude se těšit na další soupeřky.

Mezi staršími žákyněmi se srdnatě za náš klub bily Eliška Doležalová a Míša Jahodová. Eliška, první rok ve starších žákyních, si troufla na vyšší hmotnostní kategorii do 52 kg a se značným hmotnostní handicapem tak nastoupila ke skvělé jízdě. Svou první polskou sokyni s převahou udržela a ve druhém utkání prohrála po parádním chvatu tomoe nage s pozdější bronzovou medailistkou. V opravách si po koncentrovaném výkonu poradila s další Polkou a v boji o postup do boje o bronz podlehla na hantei i po nerozhodném nastavení v Golden Score jiné polské soupeřce. Bylo to od Elišky parádní vystoupení a prohra může mrzet o to víc, že vítězka tohoto zápasu brala bez dalšího boje rovnou bronz .Vzhledem k pravidlu o "usnutí" při škrcení, kdy závodník upadne do bezvědomí, pak nesmí v této kategorii dále pokračovat v soutěži. A to byl případ právě soupeřky, která by čekala Elišku v boji o třetí místo, kdyby svůj zápas v nastavení dokázala vyhrát. I tak je skvělé sedmé místo v této kategorii výborným výsledkem.

To nejpříjemnější nakonec - Míša Jahodová si odváží stříbrnou medaili! Do finále se probojovala postupně přes velice nepříjemnou Rusku, která se snažila za každé situace nasazovat na zemi páku Juji gatame. Míša to ustála a i přes drobné natažení úponu pokračovala po vítězství do druhého kola. Tam ji čekala snadnější soupeřka z Polska a hodem a držením se dostala do finále, kde na ní čekala její známá soupeřka z USK. Boj byl vyrovnaný, holky se znaly a tak bylo otázkou, čím se překvapí. Míša po jednom z hodů soupeřky dopadla tak nešťastně, že si pod sebou nechala kotník, který se lehce zvrtnul. Bylo to bolestivé a v dalším průběhu zápasu bohužel natolik limitující, že se Míša nedokázala dostatečně soustředit na další průběh a v boji na zemi ji soupeřka škrcením donutila vzdát. Kotník jsme po vyšetření na místě zaledovali a čekali tak na skvělou stříbrnou medaili!

Odjezd z Ostravy jsem tipoval po Večerníčku, podařilo se nám odjíždět o cca 15 minut dříve a po sněhové nadílce cestou nazpět jsme dosáhli ve 22.30 h Chlumce.

Děkuji všem za snahu a reprezentaci klubu, speciální poděkování pak patří naší nově nastupující cvičitelce/asistentce :-) Monice Sejkorové, která nás všechny podpořila při nesnadném a mnohdy časově souběžném nastupování našich závodníků.

Ivan Martinec

1.kolo Polabské ligy 2018

(705 / 30.1.2018 / TrPČ) V sobotu 27. 1. 2018 pro nás začal nový závodní rok. Jak už bývá zvykem, tak i první kolo Polabské ligy. Tradičně se uskutečnilo ve Velimi, v jedné ze dvou tělocvičen, ve kterých Polabská liga vznikla před 31 roky. Tyto roky se na této tělocvičně nemálo podepsaly, ale jakmile do ní vstoupíte, cítíte energii 1000 bojovníků. Bojovali zde před vámi a předali Vám tradici a umění tohoto sportu. My jsme sem vstoupili také jako vítězové minulého ročníku, ale i s tíhou na ramenou. Tou byla obava, protože naše esa přešla do dorosteneckých kategorií, ve kterých se Polabské ligy již neúčastní. Také je plno našich bojovníků ve svých kategoriích prvním rokem, což jim působí malou nevýhodu. Po prvních zápasech ze mě však obava spadla. Již po pár vítězstvích jsme ukázali, že i tento rok jsme stále ve hře o Pohár polabské ligy.

V tomto kole jsme se umístili na 4. místě jako družstvo, ale jen s malou ztrátou 4. bodů na prvního.

1. místo - Martin Rez, Petr Bělík

2. místo - Vojtěch Jahoda, Nikol Sejkorová, Ladislav Bělík,

3. místo - Pohořalý Jiří, Kateřina Černá, Klára Vavřínková

5. místo - Vítek Myška, Matěj Křepel

Bez umístění - Leontýna Frýdová

Pohár nadějí Olomouc

(703 / 30.1.2018 / TrPČ) V sobotu 27. ledna vyrazila pětičlenná chlumecká výprava na dobře obsazený turnaj do Olomouce. Soutěž byla pro dorostence a juniory. Našim se tentokrát příliš nedařilo. Na jedinou medaili a to bronzovou, dosáhla jen Natálka Janouchová, které jen o kousek uteklo finále. Další se již neumístili. Pochvala jim ale patří také, jelikož do zápasů nastupovali s nasazením. Letos byla dost velká konkurence. Účastnili se závodníci i z Polska a Slovenska. Adam Sejkora a Honza Baťka měli ve své váhové kategorii 35 závodníků! Závěrem lze říci, že i když už to nebyla medaile, všichni si odvezli alespoň nové zkušenosti, jež mohou zužitkovat v další přípravě.

Poděkování

(694 / 19.12.2017 / TrPČ) V sobotu dne 16. 12. 2017 jsme vyrazili vstříc posledním závodům v tomto roce. Konkrétně na 6. kolo 30tého ročníku Polabské ligy, které se již tradičně uskutečnilo v Kolíně. Tento rok je ve znamení rekordů nejen pro náš klub, ale i pro ty ostatní. Na kolínské kolo přijelo 295 závodníků z 25 klubů. Pořadatelé tuto situaci vůbec nepodcenili a přistavili 4té tatami. Jen na upřesnění Čáslav přijela se 40ti závodníky. Našich 25 bojovníků předvedlo stabilní výkon tak jako celý rok. Povedlo se jim vybojovat 38b a v tomto kole obsadit 1. místo. Sladkou odměnou pro nás byla výhra putovního poháru, který jsme jako klub DDM JK Chlumec nad Cidlinou získali již po 5té. Před námi je pouze judo Nový Bydžov, který si sáhl na vítězství 11x. Toto vítězství pro nás byla jen třešnička na dortu. Mezi naše další trofeje v roce 2017 patří vítězství Samurajské katany, vítězství v regionálních pohárech, vítězství 30tého ročníku Polabské ligy. Chlumec nad Cidlinou získal trifektu v historii těchto turnajů, jelikož se žádnému klubu nepovedlo vyhrát všechny závody najednou v jednom roce. Dále jsme získali 10 medailí na Přeborech a Mistrovstvích České Republiky. Jen pro porovnání Královéhradecký kraj získal z 15 oddílů celkem 26 medailí a DDM JK Chlumec nad Cidlinou jich má 10. Proto jsme se umístili na 6. místě z celé České republiky v žebříčku 70ti klubů, které měli alespoň jedno bodované umístění.

Tento rok je pro nás doslova rekordním rokem. Za trofejemi našich všech dětí stojí odhodlání, chuť se zlepšovat a nelze opominout ani píli a vytrvalost všech trenérů, kteří se dokázali oprostit od běžných starostí a dát dětem ze sebe to nejlepší. Velké poděkování patří Petru Černohorskému, Pavlu Zimovi, Magdě Svobodové, Ladislavu Bělíkovi, Vladislavu Myškovi, Ivanu Martincovi, Martině Vojtašové, Nice Palečkové, Romaně Černohorské, Gábině Andrové. Poděkování patří i Pavlu Novákovi, který je náš odchovanec, a byť je od nás vzdálen na stovky kilometrů, nemálo nám pomáhá, Martině Mikácsi(Rosulkové) za kompletní účetní péči . Velké díky patří také rodinám výše zmíněných za jejich trpělivost. Víkendy, které by měli trenéři trávit odpočinkem a rodinnými akcemi často tráví na závodech, kde podporují naše bojovníky. Poděkování patří Vám všem rodičům, protože vím, že to s námi občas nemáte lehké, ale shovívavě bych rád podotknul, že my s Vámi také ne. Vážím si Vaší pomoci při organizaci závodů v Chlumci nad Cidlinou a také za dopravu ratolestí na závody.

Další velké díky patří našim sponzorům. Jmenovitě Královéhradecký Kraj, Město Chlumec nad Cidlinou, Česká osiva, Auto doprava Zdeněk Tomášek, Studio Panejo,SEN Trase s.r.o., TNM Print s.r.o., Fajn Park – Roman Švec, A.A.R. Veterinární Klinika – Pohořalý, Kurzy Angličtiny- Myšková, Motobrouci – Bereščák, Instalatérství – Kárník, Autoservis- Doležal, Zámečnictví – Steklý, Rizikové Kácení stromů- Svoboda, Nápojové automaty - Černohorský , rodina Černá a Sejkorová. Věcnými dary přispěli Cukrárna Dašek, Rybářské potřeby Končický, Potraviny v Novém Městě, DDM Chlumec nad Cidlinou a Bonasus Gym v Chlumci nad Cidlinou.

.

Díky Vám všem jsme se v tomto roce zúčastnili 45 závodů v Čechách, 5 závodů v zahraničí, 9 kempů a soutředění, 3 tréninkových srazů v Hradci Králové a 10 středečních srazů v Hradci Králové na Sokole.

.

Proto doufám, že nám zachováte přízeň a budete se s námi těšit na další judistické klání v roce 2018. Čeká nás nespočet závodů v Čechách i v zahraničí, soustředění v nové lokalitě, příměstský tábor a nějaký ten judo výlet.

A teď už tiše, slyšíte to? Přichází vánoční klid a nálada až k Vám. A nezapomeňte místo hektického shánění dárků raději své ratolesti obejmout a říct jim jak je máte rádi.

Hezké prožití svátků vánočních a šťastný nový rok Vám přeje Miloš a celé kolegium juda v Chlumci nad Cidlinou.

Vánoční tunaj v Semilech 2017

(692 / 15.12.2017 / TrPČ) V neděli 10. prosince vyrazila malá čtyřčlenná chlumecká výprava na vánoční turnaj do Semil. Soutěže se účastnilo 107 závodníků ze 14 oddílů. Konkurence se sešla dobrá, každý z našich měl minimálně 2 zápasy. Soupeři nedali nic zadarmo, a tak si z našich tentokrát nikdo na zlato nesáhl. Přivezli jsme si "jen" tři stříbrné medaile (T. Martinec, P. Bělík, A. Baloh). L. Bělíkovi to o kousek uteklo, i když už už sahal po bronzové medail. Úspěšným gratulujeme.

K závěru připomínám, že vše se schyluje k poslednímu turnaji roku, závěrečnému kolu Polabské ligy, jež proběhne v sobotu 16.12.2017 v Kolíně.

Bělík La dislav

Z KRÁLOVEHRADECKÉHO DENÍKU

(689 / 7.12.2017 / TrPČ) Rok 2017 byl pro Královéhradecký krajský svaz juda velmi úspěšný. Na mistrovských soutěžích od mladších žáků a žákyň po muže a ženy jsme získali celkem 26 medailí. Získat takto vysoký počet medailí stálo závodníky mnoho úsilí. Odměnou jim za to bylo slavnostní předání cen, které se uskutečnilo dne 30. 11. 2017 v Zámecké restauraci v Chlumci nad Cidlinou. Tohoto slavnostního aktu se zúčastnilo 6 závodníků, kteří byli oceněni za svoje sportovní výkony. Patří mezi ně ti nejlepší a to Natálka Janouchová, Petra Švecová, Michaela Jahodová, Zdeněk Vencl, Tomáš Kulhánek a Kristýna Vondřejcová. Toto ocenění přijeli osobně předat Ing. Pavel Cermák, předseda Královehradeckého krajského svazu judo a místopředseda Mudr. Petr Martínek. Závodníci získali cennou památku v podobě poháru se jmenováním, knihu a velmi příjemný dárek, kterým byla poukázka do Decathlonu. V programu nechyběla ani diskuze a pohoštění s trenéry a rodiči.

Velké poděkování patří nejen závodníkům za jejich nasazení a píli, ale také mateřským klukům a Královehradeckému krajského svazu juda. V neposlední řadě i Tomáši Vaníčkovi za vedení RVŽ a KVŽ v tomto kraji, který se našim borcům věnuje nad rámec klubu.

Věřím, že jako kraj budeme příští rok 2018 ještě lepší díky Andree Pokorné a Pavlovi Petřikovovi, kteří nás jistě posunou díky Sps ještě o kousek dál.

Závody v Polabské lize – 5. kolo Čáslav

(684 / 27.11.2017 / TrPČ) S sobotu 25. listopadu vyrazila chlumecká výprava do Čáslavi na 5. kolo Polabské ligy. Soutěže se účastnilo 227 závodníků z 24 oddílů. Poctivá příprava v průběhu roku nese svoje ovoce, a tak si našich 17 judistů a judistek přivezlo celkem 15 medailí. Nejčastěji se na krku lesklo "zlato", celkem 6 krát (N. Sejkorová, S. Petrák, D. Vilgoš, A. M. Svobodová, V. Myška, A. Sejkora). Dále jsme vybojovali 4 druhá (M. Rez, T. Svobodová, V. Jahoda, K. Vavřínková) a 5 třetích míst (L. Frýdová, K. Černá, J. Pohořalý, T. Martinec, L. Bělík).

Naše závodníky musíme pochválit, vydali ze sebe při zápasech všechny síly, někteří na tatami doslova "cedili krev." Přestože jsme na závody přijeli v menší sestavě (někdo byl nemocný, několik jelo na další akce), skončili jsme v tomto kole jako tým na 2. místě o jeden bod za pořádající Čáslaví, která však poslala na medailové žně 38 závodníků.

Před posledním kolem Polabské ligy průběžně vedeme před T. J. Sokol Jihlava o 23 bodů a před Čáslaví o 24 bodů. Pokud platí fyzikální zákony nebo na Chlumec nedopadne zbloudilý meteorit, mělo by to stačit i na celkové vítězství. Závěrečné kolo Polabské ligy se uskuteční v sobotu 16. prosince, tak doufejme že si něco nadělíme něco navíc pod stromeček. Všem závodníkům gratulujeme a děkujeme za odvedený výkon.

Štěstí a radost

(683 / 24.11.2017 / TrPČ) V pátek dne 17. 11. 2017 jsme vyrazili do moravského města Hranice, kde se odehrálo Mistrovství České republiky mužů a žen.

Naše barvy hájila Barbora Švecová. Báře se od konce prázdnin moc nedařilo, ale vnitřně jsem cítil, že se to dnes obrátí. Už jen to, že Báru přijel podpořit její přítel Martin, byla předzvěst výhry. Bára v prvním zápase porazila s přehledem Holečkovou Katku z Hradce Králové. Do druhého zápasu se postavila proti Patočkové Tereze (pozdější Mistryní v této váze), kterou dokázala blokovat jejími nástupy, ale nedokázala obránit vynikající kombinaci Terezy a tento zápas prohrála. Další zápas Báry se uskutečnil proti Slunečkové Lence. Odhodlání Báry, když nastupovala na žíněnku, se nedalo přehlédnout. Šla tak, že jsem se ji neodvážil cokoliv říct, abych ji nevyrušil z koncentrace a i Martin se schoval za fotoaparát. Bára svoji soupeřku porazila do pár sekund a umístila se na nádherném 3tím místě.

Musím se přiznat, že Bára nebyla jediná, kdo se pral za náš tým. I přesto, že jsem nechtěl, aby se to moc vědělo, ale nakonec jste všichni psali. V kategorii nad 100kg jsem byl i já, kdo mě nezná, jmenuji se Miloš Steklý. Rozhodl jsem se oprášit staré kosti a děkuji Vašim dětem, se kterými jsem mohl díky jejich trestům natrénovat fyzičku a jedné kamarádce, která mě připravila psychicky. Mým přáním bylo, abych se v zápasech potkal se Štěpánem Vokatým z Hradce Králové a Michalem Horákem. Možná mi to nebude někdo věřit, ale když jsem viděl tabulku, uvědomil jsem si, že to bylo přesně tak, jak jsem si to přál a z toho jsem měl velkou radost. Štěstí mě však opustilo hned první zápas, kdy jsem nastoupil do ipon soenagi a soupeř Pavlas z Judo Pardubice na mě spadl tak, že jsem ve svém rameni ucítil asi 6 prasknutí a lupnutí. Poté co jsem vstal mi hlavou proletělo: ,,Vzdej to, už na to nemáš.“ Ale potom, co jsem si zanadával a očistil svoji mysl, tak jsem do toho šel naplno. Řídil jsem se tím, že když je člověk na dně, nemá kam spadnout a může už jen překvapit. To se mi i povedlo a zápas jsem vyhrál. V dalším zápase mě čekal Štěpán Vokatý, člověk, který mě v posledních 4 zápasech porazil. Nyní jsem cítil, že se to dnes změní, i kdyby jen jednou. Každý jde porazit a jeho chvíle přichází teď, protože se setkává s někým, kdo je pevně rozhodnutý neustoupit a překonat sám sebe. Rozhodčí zahájil zápas. Štěpána jsem uchopil a přes kimono cítil, jak je samý sval a šlacha. Řekl jsem si: ,,Síla není všechno, musíš vytáhnout svoje esa a tím je váha a odhodlání.“ Soupeř mě kontruje dozadu a já prohrávám na wazari. Zaváhal však a já ho chytám do držení, kde díky své váhové převaze vítězím a postupuji do semifinále, kde mě čeká druhý vysněný soupeř Michal Horák. Na zápas čekám 2 hodiny kvůli zajímavé organizaci místních pořadatelů a televizi, přičemž moje rameno doslova trpí. Dobře, ruku mám hodně citlivou a bolí, ale já vlastně bolest neznám. Před zápasem mě běží úryvky z filmu Rocky: ,, Neznáš bolest, neznáš bolest.“ A je to jen člověk. A s těmito myšlenkami se vrhám do zápasu, Michal nastupuje a já ho kontruji: Okamžitě mu jdu po krku a hodlám ho škrtit. On mě chytá za bolavou ruku a já si říkám: ,, Neznám bolest je to stav mysli.“ Kdo mě zná tak ví, že mě jen tak něco nebolí, ale Michal zabírá víc a já zatlačuju slzu. Vnitřně křičím:: ,, Jo Mildo, už víš co je bolest a bolí to fest.“ Zápas vzdávám. Toto rozhodnutí mě poslalo do boje o 3tí místo, kde na mě čekal Michal Mrva. Po další hodině čekání přicházíme na řadu a já v prvních minutách poznávám, že soupeř je hodně silný. V půlce zápasu se mi ho podaří hodit na wazari , ale už nemám žádnou energii ani sílu. Říkám si, že musím dětem ukázat, že jde porazit i silnějšího, i když už nemůžou a odbíjí poslední sekunda. Já jsem díky tomuto momentu získal své 3tí msto na Mistrovství České Republiky. Vidím na soupeři, jak si říká, čím jsem ho mohl porazit. Jsem menší, slabší, a lehčí. Je to jen o tom, kdo si umí přát a myšlenku v pokoře udrží.

Tímto však euforie štěstí nekončí a v sobotu dne 18. 11. 2017 jsme pokračovali v zápasech na posledním kole Samurajské katany, které se odehrálo na severu Čech ve městě Jablonec nad Nisou. Dětí se rvaly jako lvi, každý si chtěl odvézt nějaký ten kov domů.

Vaši bojovníci si přivezli domů:

1. místo - Dvořák David, Jahoda Vojtěch, Bělík Petr, Sejkora Adam, Baťka Jan, Jahodová Michaela,

2. místo - Sejkorová Nikol, Frýdová Leontýna, Svobodová Tereza, Pohořalý Jiří, Baloh Adrian, Doležalová Eliška,Vavřínková Klára,

3. místo - Myška Vítek, Černá Kateřina, Bělík Ladislav, Tomáš Martinec

neumístili se - Prášilová Viktorie, Kárník Tomáš, Křepel Matěj

Ta nejlepší chvíle přišla na konci vyhlášení. V této jedinečné chvíli platí to, že když se člověk přestane snažit a nechá vše plynout, tak se stane to, co chtěl. A my, po minulých letech, kdy nám prvenství v tomto turnaji uteklo o pár bodů, jsme se postavili na stupni nejvyšším. Dostali jsme nádhernou odměnu v podobě putovního poháru a samurajské katany, kterou umístíme v tělocvičně. To ale není všechno, co jsme vyhráli. Získali jsme pocit zadostiučinění, že to co děláme, děláme dobře a naše vytrvalost má smysl.

Moc všem gratuluju a hlavně děkuji trenérům.

Republika Mladších žáků a žákyň

(682 / 17.11.2017 / TrPČ) Chlumec nad Cidlinou opět boduje a sbírá cenné kovy na Přeborech České Republiky v kategorii mladších žáků a žákyň. V sobotu dne 11. 11. 2017 jsme na svátek sv. Martina vyrazili do Mladé Boleslavi, kde se ve sportovní hale u Stadionu na 4 tatami utkalo se svými soupeři 8 statečných. Dostali tak příležitost zúročit a předvést to, jak se zdokonalili v judistických technikách, chvatech, rozvinuli si obratnost, rychlé reakce a jak ještě více umějí ovládat své tělo. Tomu však museli obětovat svůj volný čas a víkendy. Jako jeden z prvních se na tatami postavil Vítek Myška ve váhové kategorii 38 kg. Dokázal překonat velmi těžkou nominaci a usmálo se na něj judistické štěstí, kdy mohl stát pod vlajkou České republiky a bojovat o to, aby se stal nejlepším z celé republiky. V prvním zápase dostal Erika Sattlera. Vítek svým odhodláním a nasazením překvapil jak mě, tak si troufám říct, že i svého otce Vláďu. Ze dvouminutového zápasu dokázal soupeře drtit jeden a půl minuty, kdy střídal nástup dopředu, rozkopnutí nohou, kontr do zádu a stále do kola. Posledních 30 sekund do konce plamen svíčky Víťova elánu uhasl a začal se soustředit jen na jeden chvat. To dalo soupeři možnost tvořit a Víťu to stálo vítězství. Beztak nám neudělal ostudu a jsme na něj pyšní.

Zápasy pokračovaly a na řadu přišel Vojta Jahoda, který se dostal přes Šimona Nevšímala, Martina Culku a Samuela Blažka. Velmi rychlými hody, z nichž některé trvaly pouhých 8 sekund, se dostal do semifinále. Zde se mu postavil Tomáš Vontor, který Vojtovi udělal vrásky na čele. Ani 7 sekund do konce zápasu jsme neměli vítěze a vypadalo to, že prohraje na praporky. Vojta však překvapil a 5 sekund před koncem zápasu zkusil ne moc dobrou tomoenagu, díky ale které soupeř přesto upadl a rozhodčí dal wazari. Vojtu to posunulo do finále, kde se mu na protější straně tatami postavil Ondřej Tomšů. Vojta si však v hlavě šel pro druhé místo (,,příště mysli výš“) a finálový zápas trval pouhých 6 sekund.

Další z našich bojovníků, nebo spíše bojovnice, byla Eliška Doležalová. Elišce se během roku moc nedařilo a hodně se stresovala tím, že by měla zápasit s holčinou z našeho oddílu. Ta šla nakonec do vyšší váhové kategorie do 52 kg. Eliška se tak soustředila hlavně na vítězství, což bylo na žíněnce okamžitě vidět a prošla tak přes svoje soupeřky jako nůž máslem. Obsadila krásné 2. místo.

Smolařem dne bych asi vyhlásil Davida Dvořáka, který na svoje zápasy musel čekat 7 hodin. David první dva soupeře Jana Hartla a Jaroslava Krampla porazil s naprostým přehledem. V semifinále se ale projevilo, že David trénuje se staršími kluky a opravdu bravůrně ovládá techniky, které v mladších žácích nesmí používat. David v semifinále Vojtěcha Lupače dokázal hodit 3 krát na Ipon, ale ani jeden hod se nepočítal. To Davida trochu srazilo a nedokázal se od toho odprostit. Tlak na něj vyvíjela i sázka s Adamem Sejkorou a David se umístil na 5. místě.

A na řadu se dostali naši Tomášové. Tomáš Martinec bohužel dva zápasy prohrál. Chce to jen přidat píli na trénincích a výsledky budou. U druhého Tomáše to mělo stejný průběh, ale dokázal mě překvapit v druhém zápasu, kdy šel s Tobiášem Godulou. Zapálil v sobě jiskru odhodlání a předvedl, že nad ním nebude nikdo do poslední chvíle lámat hůl. Tomáš Kárník odsadil 7. místo.

Poslední na řadu přišla váhová kategorie do 52 kg, ve které jsme měli dvě bojovnice První Annu Marii Svobodovou, které se soupeřky tak bály, že přešly o dvě váhové kategorie výš do +57kg. Údajně pro jistotu, kdyby Anna šla do 57 kg. Anička předvedla opravdu pěkné zápasy, ve kterých porazila Karolínu Tararíkovou a Lucii Havlovou. Neprala se však jenom s nimi, ale i s vlastní psychikou. V jejím posledním zápase dokázala kombinovat a soupeřka Dominika Kuželová si s ní nevěděla rady. Tím měla boj o 3tí místo Anička na dosah ruky, ale pak udělala velkou chybu. Se slzami v očích se mě ptala: ,, proč jsem to udělala, vždyť jsem ji málem porazila.“ Nešlo říct nic jiného, než že to tak mělo být a ať dá hlavu vzhůru. Chyba ji posune dál a bude lepší judistkou v budoucnu. Anička skončila na krásném 7. místě.

Druhá v této váhové kategorii, ale ne na stupni vítězů, byla Petra Švecová. Péťa už během roku dokázala, že rvavost a chuť vítězit v sobě má a do semifinále měla poměrně lehkou cestu, kdy prošla přes Natálii Hošnovou a Michaelu Pinterovou. Postavila se i proti Štěpánce Simulíkové, se kterou se celý zápas trápila, ale dokázala ji porazit. Během zápasu mně přišla zpráva od její sestry. ,,Chápu to dobře, že je Péťa ve finále?“ Ani doma tomu pravděpodobně nikdo nevěřil. Já jsem ji s úsměvem na tváři mile rád odvětil, že ano. Péťa se ve finálovém bloku postavila proti velmi dobré soupeřce. Byla tak motivovaná k výhře, že ji do minuty porazila a získala zlatou medaili z Přeborů České Republiky.

Všem mladším žákům a žákyním děkuji za vynikající reprezentaci juda v Chlumci nad Cidlinou. Myslím, že jsme všem vyslali jasný signál, že o nás ještě uslyší. Díky těmto vynikajícím výsledkům máme v současné době 3 nové členy v KVŽ A RVŽ Královehradeckého kraje. Před našimi bojovníky však stojí ještě dlouhá cesta, zvlášť pokud se chtějí zúčastnit Olympijských her v roce 2024 v Paříži nebo těch následujících v roce 2028 v Los Angeles. Ti, kteří se tak rozhodnou budou muset využít každého dne k překonávání překážek, aby došli ke svému cíli. Každý nový den jim přinese 86 400 sekund, ve kterých budou muset překonávat hlavně sami sebe. Jenom tak mohou vytvořit ideální chvíli a uchopit jedinečnou příležitost.

Moc děkuji trenérům, kteří vaše děti přijeli podpořit a také výjimečnému hostovi, lékařce z Královehradecké záchranné služby Pavle Žitné, která nám přijela fandit a hlavně dohlížet na zdraví dětí. A v neposlední řadě i Vám, rodičům.

ilustrační obrázek

(671 / 16.4.2016 / Admin) Tým chlumeckých trenérů na Polabské lize 2014 v Kolíně.

ilustrační obrázek

(670 / 16.4.2016 / Admin) Vítězný Chlumecký tým v Polabské lize za rok 2014 v žákovském judu.

ilustrační obrázek

(669 / 16.4.2016 / Admin) Polabská liga 2014 - druhé kolo v Chlumci.

ilustrační obrázek

(668 / 16.4.2016 / Admin) Vítězný tým Polabské ligy za rok 2011.

ilustrační obrázek

(667 / 16.4.2016 / Admin) Polabská liga v Chlumci nad Cidlinou.

UKONČENÍ STRÁNKY

©KV(2010-2018)
TOPlist